Jaroměřice nad Rokytnou
Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou
(www.zamek-jaromerice.cz)
Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. pol. 18. stol. u nás i v Evropě. Řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny. Původní středověká tvrz byla koncem 16. stol. přestavěnana renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu nynější barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přebudován za nejvýznamnějšího rodu, který vlastnil jaroměřické panství, Questenberků v letech 1700 - 1737.
Projekt přestavby vypracoval známý rakouský architekt J. Prandtauer. Současně s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzské typu. Na druhé straně říčky Rokytné, na jejíchž březích se park rozkládá, pokračuje rozsáhlá část v anglickém stylu. Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice nad Rokytnou centrem kulturního života, který zde organizoval Jan Adam Questenberk (1678 - 1752). Jaroměřice tehdy měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu. Kapelníkem zámecké kapely byl také známý český hudební skladatel František Václav Míča, který je autorem vůbec první české opery O založení města Jaroměřic.
Sochy na mostě na moravsko-budějovické silnici
Největší sochařský soubor ve městě zdobí most přes Rokytnou na moravsko-budějovické silnici. Po levé straně směrem na Moravské Budějovice je to sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1714 a Krucifix se sv. Maří Magdalénou z roku 1716. Na protější straně stojí sv. Jan Sarkander a sousoší Piety s reliéfem sedmi servitů,připomínkou oněch sedmi florentských kupců, zakladatelů řádu,kteří se roku 1240 zřekli svého majetku a rozhodli se žít v chudobě podle řehole sv. Augustina.
Muzeum Otokara Březiny
Muzeum Otokara Březiny bylo zřízeno Společností Otokara Březiny v roce 1931 v domě, kde až do své smrti bydlel. Ve fasádě domu je zasazena pamětní deska s básníkovým reliéfem, vytvořená podle podobizny od jeho přítele Františka Bílka. V přízemí muzea je umístěna kancelář společnosti a studijní knihovna. V poschodí – bývalém básníkově bytě – najdeme expozici uměleckých děl a osobních předmětů z Březinova majetku. Muzeum je otevřeno od dubna do konce října mimo pondělí od 9 do 16 hodin.
Chrám sv. Markéty
Rovnocennou a nedílnou součást zámeckého souboru tvoří děkanský chrám sv. Markéty. Klenba v kupoli lodi nese fresku, oslavující sv. Markétu, namalovanou roku 1734 Karlem Františkem Tepperem. Baroknímu hlavnímu oltáři dominuje obraz Neposkvrněného početí s třinácti výjevy ze Starého a Nového zákona Před dolní částí obrazu stojí socha patronky chrámu, která vystupuje z těla draka. Autorem sochy byl roku 1733 sochař Caspar.
Autorem přestavby kostela, stejně jako zámku, byl pravděpodobně Jakub Prandtauer, snad se konzultačně podílel na podobě chrámové stavby vídeňský architekt Johann Lucas von Hildebrandt. S přestavbou kostela se započalo v roce 1716 a dokončena byla až v roce 1782. Chrám byl v polovině minulého století v havarijním stavu a byl zachráněn díky děkanu P. Václavu Küchlerovi a s pomocí místních farníků. Vrata kostela byla ozdobena reliéfy místního učitele Josefa Kapinuse.
Špitál s kaplí sv. Kateřiny
V letech 1671-72 byl přestavěn jaroměřický špitál s kaplí sv. Kateřiny. Špitál existoval již před rokem 1382, avšak barokní přestavbou se zcela změnil. Průčelím se obrací k silnici na Moravské Budějovice.Čelní stěna je dělená na tři části, boční díly jsou architektonicky pojednané niky, levá s kamennou skulpturou Immaculaty, pravá se sv. Josefem. Ve štítu je kartuš se znaky zakladatelů špitálu – Questenberků. Rozvržení interiéru si podrželo původní stav. Přibližně čtvercový půdorys rozděluje podélná a příčná chodba na čtyři prostory. První dvě plnily hospodářskou funkci jako kuchyně a komory a zadní sloužily jako ložnice. Obě chodby mají křížové klenby. Směrem na východ navazuje na špitál kaple sv. Kateřiny. K vysvěcení kaple došlo v roce 1673. Špitál uzavírá na východě obezděný dvůr.
Kaple sv. Josefa
V roce 1701 na místě starého hřbitova, který sloužil od roku 1631 do roku 1835, byla vystavěna kaple sv. Josefa. Stavbu provedl domácí stavitel Jiří Gravani. Po zrušení hřbitova došlo ke změně orientace kaple, hlavní vstup na západě byl zazděn. Při nedávné opravě byly na jejích stěnách odkryty původní malby arkád, na kterých stojí postavy andílků s nástroji Kristova umučení v rukou.
Sloup Nejsvětější Trojice
Sloup Nejsvětější Trojice byl vztyčen roku 1716. Dvoustupňový podstavec na půdoryse trojúhelníka s uťatými rohy nese trojici soch – sv. Karla Borrmejského, sv. Rocha a sv. Šebestiána - a trojici sloupů s kompozitními hlavicemi, na kterých spočívá sousoší Nejsvětější Trojice. Při opravě v roce 1898 byly původní sochy od Štěpána Pagana nahrazeny kopiemi.
Nedaleko stojí šestiboká kašna z roku 1718, která je zdobena sochami malého Jana Křtitele a sv.Kateřiny.
Koupaliště
Areál letního koupaliště nabízí velký bazén se skluzavkou, dětské brouzdaliště, hřiště pro míčové hry, sociální zázemí, občerstvení a množství travnatých ploch pro slunění.
