Jihlava
Město Jihlava, nejstarší královské horní město českých zemí, leží na hranici mezi Čechami a Moravou (dokladem této skutečnosti jsou čtyři dodnes zachované hraniční kameny). Rozkládá se na ploše 8 824 hektarů a má více jak 50 tis. obyvatel. Jihlava se pyšní především řadou raně gotických a renesančních památek, kterými se - co do počtu a zachovalosti - řadí mezi nejvýznamnější města ve střední Evropě. V roce 1982 získala Jihlava statut Městské památkové rezervace a se svými 213 památkově chráněnými objekty a desítkami dalších movitých památek i pestrou minulostí nabízí návštěvníkům skutečně nezapomenutelné zážitky.
Historie města je originálně zpracovaná v novém animovaném filmu: O Jěžkově - O Jihlavě.
Město Jihlava je také na FACEBOOKU.
Masarykovo náměstí – Mariánský sloup, kašny, významné domy
Od vzniku Jihlavy v polovině 13. století bylo náměstí, které původně vzniklo jako tržiště, přirozeným centrem města a jeho obyvatel. Pro svou velikost bývá řazeno mezi naše nejprostornější historická náměstí. Má obdélníkový tvar a zabírá plochu 36 653 m². Od počátku se pomyslně dělilo na Horní a Dolní. Od 15. století bylo náměstí dlážděno tzv. kočičími hlavami. Kašny se sochami Neptuna a Amfitrité získaly svou dnešní podobu na konci 18. století.
Dominantou horní části náměstí se v roce 1690 stal mariánský sloup. Byl postaven na paměť toho, že se v roce 1688 Jihlavě vyhnula velká morová epidemie. Autory památníku jsou Antonio a Jacopo Braschové, sochy jsou většinou dílem Antonia Laghiho. Na vrcholu vysokého sloupu je umístěna plastika „Immaculaty“, na nárožích podstavce jsou sochy svatých.
Od 16. století stával uprostřed náměstí soubor kamenných domů nazývaný Krecl, který byl neuváženým a nešťastným rozhodnutím ve druhé polovině 20. století zbourán a na jeho místě byl postaven obchodní dům.
Na náměstí se nachází také řada architektonicky cenných domů, jejichž počátky většinou spadají do doby gotiky nebo renesance. Za zvláštní pozornost stojí dům č. 39 tzv. Bavorův dům. Počátky domu můžeme klást až do doby kolem roku 1260. Podloubí, zazděné na konci 14. století, bylo znovuobjeveno a obnoveno v roce 1985. v prvním poschodí se dochovala pozdně gotická okna, na boční straně tzv. vlašský komín a na zadním nároží renesanční válcovitý arkýř.
Hradby
S budováním hradeb se začalo krátce po založení města před polovinou 13. století. V následujících stoletích byl hradební systém stále zdokonalován, postupně vzniklo pět bran (tři větší, dvě menší). K zásadní proměně a rozvoji jihlavské pevnosti ale došlo za doby švédské okupace města (1646-1647). Od konce 18. století došlo po zrušení jihlavské pevnosti k rozebírání a bourání hradeb. Z celkové délky cca 5 kilometrů se dochoval zhruba 3 kilometrový hradební pás, který je volně přístupný a umožňuje příjemné procházky po parkově upraveném hradebním parkánu. V posledním dochovaném zbytku hradebního příkopu je dětské hřiště.
Radnice
Nynější podoba radničního objektu sestává z původních tří měšťanských domů. Písemné prameny potvrzují, že až do doby koupě tzv. nové radnice, bývala radnice na protější (západní) straně náměstí. Novou radnici získalo město Jihlava v r. 1425 koupí tzv. Cippusova domu. Roku 1509 byl ke stávajícímu domu připojen dům prostřední – tzv. Holclinův a byl přímo propojen s původním severním domem. V prvním poschodí tehdy vzniká velká reprezentativní (gotická) síň, která je zaklenuta čtyřdílnou žebrovou klenbou a sklenuta do středového polygonálního pilíře. Klenba je z pálených tvárnic a stěny síně jsou ozdobeny humanistickými nápisy v latině, řečtině, němčině i staročeštině. V zadním traktu radnice byla v roce 1574 vybudována velká renesanční soudní síň s dřevěným obložením stěn i stropu. Renesanční přestavba radnice byla dokončena v roce 1594. Dalšími změnami prošla radnice až v 18. století, kdy byl připojen dům třetí - jednalo se o nejjižnější – tzv. Kentlinův dům, který připadl obci dědictvím. Nesourodý soubor tří domů byl v r. 1734 upraven jako jeden celek, propojen schodišti a roku 1786 zvnějšku sjednocen klasicistní fasádou. Nová střecha byla pak ukončena věžičkou s hodinami. Stavební vývoj radnice je v této době téměř na dvě století přerušen. Rozsáhlá rekonstrukce domů Masarykovo náměstí č. 1 a 2 proběhla v letech 2004 – 2006.
Brána Matky Boží
Brána Matky Boží je typickým symbolem města a zároveň jedinou branou, která se zachovala z původních pěti městských bran. Rušení a bourání bran bylo především důsledkem rozvoje dopravy, pro kterou začaly být velkým problémem úzké a točité průjezdy.
Původní brána vznikla v době výstavby města ve 2. polovině 13. století. Na počátku 16. století byla původní věž brány snesena a postavena nová pozdně gotická brána s vysokým průjezdem. Součástí brány bylo i složité předbraní s mohutným barbakánem, padacím mostem a několika baštami. Po četných požárech v 16. století byla brána doplněna o renesanční nástavbu 4. a 5. patra, čímž dosáhla dnešní výšky 24 m. Specifickou podobu bráně dodává atika na koruně věže. V současnosti je brána zpřístupněna veřejnosti jako vyhlídková věž. Ve vstupním objektu je umístěna expozice „Jihlavská pevnost“, která mapuje vývoj opevnění. V samotném objektu brány jsou pak k vidění reprodukce obrazů ak. mal. Gustava Kruma „Z historie Jihlavy“.
Vyhlídková věž kostela sv. Jakuba
Počátkem 14 století. Přibližně o sto let později byla postavena také věž jižní – zvonová. Obě věže byly původně stejně vysoké, jižní věž se však začala postupně vychylovat ze své osy, a proto byla snížena na dnešních 54 m. V roce 1563 byl do této věže zavěšen druhý největší zvon na Moravě zvaný Zuzana. Měří 1,82 m a váží 7.086 kg. V historických pramenech je již roku 1561 doložena činnost věžníka a jeho dvou pomocníků na severní věži. Ti troubili hodiny, fanfárami vítali vzácné hosty a hlídali město před ohněm a nepřáteli. Poslední věžník opustil věž v roce 1924, kdy byla jeho funkce zrušena. Severní věž je vysoká 63 m a dnes slouží jako věž vyhlídková. Ochoz se nachází ve výšce 40 m (556 m nad mořem).
Dům Gustava Mahlera
Počátky původně středověkého domu ve Znojemské ulici 4 spadají do 16. století. Při klasicistní přestavbě na začátku 19. století byl dům pravděpodobně zvýšen o druhé patro a opatřen zajímavou fasádou, z téže doby pocházejí také vstupní dveře. Na průčelí domu s barokizujícím portálem je pamětní deska Gustava Mahlera, která je dílem akademického sochaře Milana Knoblocha. Byla odhalena 19. 6. 1960 v rámci oslav 100. výročí Mahlerova narození.
Významný hudební skladatel a dirigent Gustav Mahler v Jihlavě strávil své dětství a dospívání od roku 1860 do roku 1875, kdy odešel na vídeňskou konzervatoř.
Provozovatelem objektu je v současné době město. Dům byl ve dvou etapách rekonstruován v letech 2008 a 2009. Od září 2009 je kompletně otevřen pro veřejnost, k vidění jsou stálé expozice věnované životu a dílu Gustava Mahlera, ale také expozice věnované soužití české, německé a židovské národnosti v jihlavském prostoru. Ve dvou galerijních prostorách se konají pravidelně výstavy.
Jihlavské podzemí
Jihlavský podzemní labyrint se rozprostírá pod celým středověkým jádrem města v délce asi 25 km a rozloze 50 000 m2. Jedním z nejzachovalejších úseků podzemí je tzv. „Starý okruh“. Podzemní chodby byly vyraženy přibližně ve třech úrovních, přičemž první patro tvoří současné sklepy jednotlivých domů, druhé patro se nachází v hloubce 4-6 m. Poslední, třetí úroveň, dosahuje hloubky až 14 m pod povrchem. V roce 1978 byla amatérskými speleology objevena tzv. "svítící chodba". Dlouho nikdo nevěděl, proč chodba fluoreskuje, a příčiny se pohybovaly v oblasti domněnek, výsledky výzkumů vám při prohlídce podzemního labyrintu přiblíží průvodce.
Kostel sv. Jakuba Většího
Stavba kostela sv. Jakuba Většího (jindy nazývaného Staršího) byla započata ve 13. století. Sv. Jakub je patronem horníků. Kostel sv. Jakuba byl slavnostně vysvěcen olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku a zároveň se tehdy stal i kostelem farním. Kostel je trojlodní se dvěma věžemi v průčelí a s nádherným portálem. Je také pokladnicí uměleckých předmětů. Unikátní Pieta v kapli Bolestné Panny Marie pochází z 2. pol. 14. století, překrásná socha sv. Kateřiny patří do okruhu krásných českých madon (v současné době je zapůjčena Muzeu Vysočiny). Pozdně gotické plastiky sv. Jakuba a Boha otce (Olivetská hora) jsou připisovány jihlavské řezbářské dílně a v současné době jsou uloženy ve strahovském klášteře. V mědi tepaná, silně zlacená křtitelnice, kterou vytvořil norimberský zlatník je renesanční. Nejcennějším barokním dílem je raně barokní plastika „Panna Marie pod Křížem“. Významnou částí chrámového interiéru je i kruchta s varhany. Do obvodových zdí kostela je zasazeno 15 kamenných desek, které pocházejí ze zrušeného hřbitova. Jedná se o náhrobní kameny významných jihlavských patricijských rodin. Kostel je přístupný při mších.
Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie
Trojlodní bazilika s krátkou příčnou lodí a dlouhým kněžištěm byla postavena krátce po roce 1250. Technickou zajímavostí kostela je věž ze 14. století – stojí nad křížením lodí a nemá vlastní základy. Uvnitř kostela jsou zachovány zbytky raně gotické nástěnné výzdoby. Z počátku 15. století pak pochází slavná freska „Přepadení Jihlavy v roce 1402“, která zachycuje významnou historickou událost z dějin města. Pozdní gotiku v interiéru dokládají především tři plastiky světic, které jsou dnes umístěny v raně gotickém sedile v pravé zdi kněžiště. Během velké barokní přestavby v 18. století dostal kostel svou dnešní barokní fasádu, i když uvnitř si stále zachoval svůj původní středověký ráz.
Kostel sv. Ignáce
Jezuitský chrám sv. Ignáce byl na severním rohu náměstí vybudován koncem 17. století. Je to typická raně barokní jednolodní stavba s krásnou a bohatou barokní výzdobou. Na stavbě kostela se v letech 1683 – 1689 značně podílel italský stavitel Jacopo Brascha. Pýchou kostela byla socha Ukřižovaného, tzv. Přemyslovský kříž, která se do Jihlavy dostala již na počátku 14. století z Německa. V současnosti se nachází v depozitáři Strahovského kláštera v Praze. Do okruhu tzv. krásných českých madon patří unikátní plastika Piety. Kromě iluzivního oltáře s obrazem sv. Ignáce od J. Raaba, podtrhuje působivou atmosféru interiéru také rozměrná nástropní freska K. Töppera a štuková výzdoba. Kostel je přístupný při mších.
Kostel Povýšení sv. Kříže
Výstavba klášterního kostela dominikánů spadá do 13. století. Byla vedena v duchu klasické francouzské gotiky. Chrám sestává z halového trojlodí a dlouhého presbytáře (kněžiště). Kostel byl několikrát značně poničen požáry, velké škody utrpěl také za švédské okupace Jihlavy v letech 1645 – 1647. Kostel byl v roce 1781 odsvěcen a v roce 1784 předán armádě, která ho využívala jako skladiště. Mezi hlavní stavební úpravy patřilo především rozdělení kostela vezděním příčky a zazdění řady raně gotických oken. Tyto stavební úpravy prakticky zničily unikátní prostor. Trojlodí bylo vyňato z majetku armády až po 2. světové válce, následně bylo upraveno pro potřeby Československé církve husitské. Od roku 2005 je vlastníkem kostela město Jihlava, které se zásadním způsobem zasazuje o to, aby kostelu byla navrácena jeho původní podoba. Od roku 2011 je kostel znovu otevřen a jak se rekontrukce povedla můžete vidět sami na videoodkazu.
Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel je nejstarší dochovanou kamennou stavbou na Českomoravské vrchovině. Jeho stavba byla dokončena před roku 1200. Kostel byl několikrát přestavěn, po zkáze za švédské okupace v závěru třicetileté války byl kostel rekonstruován v roce 1695 barokně. Vpravo u západního vchodu se nachází obraz se spícím horníkem a nápisem „Es war und ist nicht mehr“ (co bylo a již víc není), připomínající zašlou slávu jihlavského dolování stříbra.
Muzeum Vysočiny
Muzejní sbírky jsou umístěny ve dvou architektonicky cenných renesančních domech na náměstí (Masarykovo náěmstí 57 a 58). Muzeum spravuje a zpřístupňuje přírodovědné a historické sbírky, převážně z regionu Vysočiny. Stálé expozice muzea: Dolování stříbra a mincování v Jihlavě, Nerostné suroviny Českomoravské vrchoviny, Geologie Českomoravské vrchoviny, Živá příroda Českomoravské vrchoviny, Chráněná území Jihlavska, Židovská modlitebna, Lapidárium, Jihlava – město střední Evropy (Od renesance po průmyslovou revoluci) a Krása středověké plastiky.
Zoologická zahrada
Jihlavská ZOO leží v malebném údolí řeky Jihlávky, v těšné blízkosti historického centra města. V jejím areálu jsou vodní plochy, zalesněné svahy, louky i skály, a to v bezprostřední blízkosti centra Jihlavy. ZOO s celoročním provozem se specializuje na chov kočkovitých šelem, plazů a opic (ZOO má největší kolekci drápkatých opic v republice). Je domovem pro 150 druhů exotických zvířat, včetně druhů ohrožených vyhubením. Přístupné jsou pavilony s názvem Exotárium s expozicemi opic a plazů, pavilon šelem, Amazonský pavilon, Shetlandský ostrov a nová expozice pro malajské medvědy. Největším lákadlem však stále zůstává Africká vesnice Matongo - komplex deseti chýší a několika menších přístřešků. Stavba na kůlech je malým jevištěm, sousední chýše zase africkou školou. Další chýše je kozí chlívek pro kamerunské kozičky. Přilehlý prostorný dvorek umožňuje vstup téměř neomezenému počtu dětí. Dveřmi se siluetou netopýra vstoupíte do „nokturnária“ pro zlaté kaloně. Pro děti je tu připraven netradičně řešený dětský koutek s prolézačkami a tobogánem, dřevěná loď a maják.
Vodní ráj
Celoroční krytá část koupaliště je tvořena velkým rekreačním bazénem s 92 m dlouhým krytým tobogánem, divokou řekou, perličkovými lůžky, stěnovými masážními tryskami, chrliči a dalšími relaxačními jednotkami. Dále je krytá část vybavena vířivým bazénem, dětským brouzdalištěm, venkovním celoročně využívaným kruhovým bazénem, klasickou suchou saunou, parní kabinou a odpočinkovou zónou. Kapacita kryté části je 240 osob.
V letním období je otevřena venkovní část s velkým rekreačním bazénem, který je vybaven řadou atrakcí, jako je 85 metrový tobogán, 25 m dlouhá dvojskluzavka, divoká řeka a vířivky. Další částí venkovního areálu je plavecký bazén (25 m), dětský bazén, dětské brouzdaliště a samozřejmostí jsou i travnaté plochy. Pro sportovně založené jsou k pronajmutí 2 tenisová hřiště a 2 hřiště na plážový volejbal. Kapacita venkovního areálu je 2500 osob. Kolem Vodního ráje vede cyklostezka, kterou je možné využít i k jízdě na in–line bruslích
www.vodniraj.cz; FACEBOOK; VIDEOUKÁZKA
Hornická naučná stezka
Trasa obsahuje s informačními tabulemi v okolí vrchu Rudný, které návštěvníky seznámí s pozůstatky hornické činnosti, historií rozhledny na vrchu Rudný a přírodními zajímavostmi. Trasa tvoří uzavřený okruh, jehož mapu najdete hned na prvním stanovišti. Další lokality: štola sv. Jana Nepomuckého (tzv. Trpasličí jeskyně), Rounek a Bílý Kámen.
