Kamenice
Kamenice ležela na historicky staré zemské stezce mezi Třebíčí a Polnou a její původ je proto velmi starý. Vznikla pravděpodobně někdy ve 12. století kolonizační činností třebíčského benediktinského kláštera.
Kostel sv. Jakuba Většího
Třebíčský klášter taktéž vystavěl zdejší kostel sv. Jakuba Většího jehož jádro je pozdně románského původu, snad z konce 12. století. Stavba představuje torzo tribunového kostela s kruchtovou emporou.
V 2. pol. 15. stol. bylo vystavěno nové gotické kněžiště s vítězným obloukem a prolomen nový vchod do kostela v jižní lodi (dnes s jednokřídlými dveřmi zdobenými reliefní pozdně renesanční. edikulou a dvojicí kruhových oken), před rokem 1536 přistavěna i věž.
Na stěnách původně románské lodi jsou zachované ranně středověké malby pašijového cyklu – sv. Vavřince, p. Marie "Ochranitelky" a sv. Kryštofa, románský vchod a okno.
Pod omítkou lodi se na části plochy nachází románské řádkové zdivo, v severní zdi vnitřní schodiště na kruchtu.
Kostel se hřbitovem je obehnán kamennou ohradní zdí, která jistě sloužila jako opevnění v nejistých dobách. Při kopání hrobů severním směrem od kostela se naráželo na blíže nespecifikované kamenné zdivo.
Ve věži je nejstarší zvon sv. Jakuba z roku 1536 a zvon sv. Cyrila a Metoděje z roku 1927.
Kamenická tvrz.
Budova bývalé tvrze je umístěna při západním vyústění z náměstí. Jedná se o volně stojící stavbu. Vznik dnešní podoby tvrze lze datovat do poloviny 16. století, kdy došlo k přestavbě původní budovy.
Půdorys tvrze je značně nepravidelný a svědčí o jejím bohatém stavebním vývoji. Hlavní vstup je umístěn v severním průčelí. Druhý vchod je v opačném jižním průčelí.
Tvrz prodělala velmi komplikovaný stavební vývoj, který souvisel s jejími majiteli a uživateli. Východní část je patrová, podsklepená velkou prostorou, tesanou ve skále. Západní strana je pouze přízemní.
Obdélníková okna mají masivní kamenná ostění s parapetní římsou.
Ihned za vstupem v severním průčelí tvrze se nalézá hlavní komunikační prostora – vstupní síň. Jedná se o prostoru zaklenutou renesanční valenou klenbou s dvojicí křížových výsečí. Z hlavní chodby je přístup do místností v přízemí tvrze a na schodiště do patra.
Jižní průčelí má mělké podloubí. Portálem se vstupuje do malé síně se síťovou hřebínkovou klenbou.
Fasádu tvrze zdobí sgrafitová výzdoba(rustikální psaníčkové vzory) datovaná do konce 16. století. Tato výzdoba byla obnovena při opravě tvrze ve 2. polovině 70. let 20. století. Nad vchodem jsou znaky bývalých majitelů – Osovských z Doubravice, Žerotínů a Valdštejnů.
Na vnější omítce tvrze jsou dochovány náboženské mravoučné citáty psané „švabachem“, které ani v dnešní době neztratily svojí aktuálnost.
Starý hřbitov u kostela sv. Jakuba Většího
Kolem kostela se rozprostírá hřbitov se starými litinovými náhrobky. Celý hřbitov je obehnán kamennou zdí vysokou 230 – 250 cm. Zeď je zakončena korunou z kamenných kvádrů.
Na západní straně je prolomena vstupní brána, uzavřena dřevěnými vraty. Brána je půlkruhově zaklenuta, završená jednoduchým zalomeným hrotitým štítem, v němž je reliéf kříže.
Kaple sv. Anny.
Kaple sv. Anny na městečku byla vystavěna v I. polovině 18. století.
Je dokladem drobné centrální sakrální architektury v rustikálním prostředí z doby kolem roku 1730.
Kaple je čtvercového půdorysu se zkoseným nárožím s dlouhou obdélnou předsíní. Prostor kaple je zaklenut nízkou kopulí v rozích pilastry s nikami. Zděná kruchta je podklenuta valeným pasem. Podstřešní profilovaná římsa nese střechu sedlovou nad předsíni a stanovou nad lodí. Ve vrcholu je válcová zvonice členěna dvojitými lesénovými rámy.
Budova fary.
Hodnotná barokní stavba, pohledově se významně uplatňuje v panoramatu obce.
Volně stojící jedpopatrová budova obdélníkového půdorysu se sálem v 1. patře. K hlavní obytné budově je přistavěno křídlo kaplanky. V 1. patře je sál, v něm jsou klasicistní válcová kamna ze zeleně polévané hlíny, zdobená píšťalami a reliéfy.
Do areálu fary patří kromě obytné budovy také hospodářské budovy, rozestavěné kolem dvora. Areál je uzavřen kamennou ohradní zdí. Přízemní část hlavní budovy pochází patrně ze 16. století.
Horní kašna.
Na městečku před kaplí sv. Anny je kamenná kašna, která pochází z druhé poloviny 18. století. Na jednostupňové kruhové základně je kašna kruhového půdorysu. Stěny nádrže jsou členěny dvěma jednoduchými římsami a ukončeny zaoblenou profilovanou obrubou. Uprostřed kašny je sloup s patkou, završený dekorativní vázou s rýhováním. Z pláště vázy jsou 4 vývody na vodu.
Kašna dolní
Kamenná kašna, která pochází z druhé poloviny 18. století, je nezvykle ozdobená sochou sv. Jana Nepomuckého. Na kruhové základně je kašna kruhového tvaru. Stěna členěna dvěma jednoduchými římsami, ukončena vyloženou zaoblenou obrubou. Uprostřed kašny je čtyřboký sokl, nahoře i dole ořímsovaný. Na přední straně soklu je reliéf šesticípé hvězdy.
Na soklu stojí pilíř, ukončený profilovanou vyloženou římsou, na ní podnož se sochou sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti. Socha má levé koleno pokrčené. Světec je oděn v kanovnické roucho. Pravou ruku má pokrčenou a zvednutou vzhůru. Levá ruka mírně ohnutá v lokti, drží smeknutý biret. Kolem hlavy svatozář z hvězd.
Kašna je v letním období funkční.
