Přibyslavice
Z historie obce
Přibyslavice jsou osadou velmi starou. Původně byly zřejmě pro svou důležitou polohu knížecím lesním statkem. Již v polovině 12. století zde stával kostel. Největší význam měly v polovině 13. století, kdy byly správním střediskem rozsáhlého území (přibyslavické provincie). Ve 14. století ztratily svou samostatnost a staly se pak až do roku 1848 součástí panství brtnického. Kostel, fara a farský statek po ztrátě samostatnosti patřily přechodně k brněnské kapitule a teprve v roce 1577 byly připojeny k brtnickému panství (sjednocení Přibyslavic). V 18. století byl vystavěn nový pozdně barokní kostel, zasvěcený Panně Marii a Přibyslavice se stávají známým poutním místem. Tehdy začalo v Přibyslavicích i školní vyučování. První škola byla postavena již v roce 1808, nová obecná škola v roce 1930 a mateřská škola v roce 1975.
Přibyslavice mají v současnosti kolem 800 obyvatel. K významným architektonickým památkám patří nejstarší kostel Sv. Anny a barokní kostel Narození P. Marie, které jsou památkově chráněny. Obec Přibyslavice je zasazena do krásné pahorkatiny Českomoravské vrchoviny s nadmořskou výškou přes 400 m n.m. Krajina dává příležitost k romantickým vycházkám zejména kolem řeky Jihlavy. V blízkém okolí na území sousední obce Číchov se nachází rekreační středisko Jalovec s lyžařským svahem a vlekem.
Znak obce:
V modro-červeně polceném štítě vyrůstající stříbrný patriarší kříž provázený nahoře vpravo stříbrnou růží s prázdným semeníkem a vlevo korunovanou stříbrnou lví hlavou se zlatým jazykem.
Modrá barva je mariánská barva a představuje Přibyslavice jako mariánské poutní místo.
Stříbrná (zobrazuje se jako bílá) a červená barva a zároveň hlava lva se zlatou korunou představují znaky českého království a zároveň historickou příslušnost Přibyslavice k zeměpanskému zboží a jejich roli jakožto střediska provincie.
Figura růže představuje heraldické vyjádření Přibyslavice, jakožto poutního místa s dvojicí kostelů.
Patriarší kříž je atributem světce zobrazeného na staré pečeti.
